1. Seznámení s kytarou

Kytara, tak jak ji známe dnes, ustálila svůj vývoj koncem 18. století. Korpus získal kruhový rezonanční otvor, na krku měla hmatník s pražci a šest strun, které se ladili stejně jako dnes. Začátkem 19. století, kdy značně vzrostl zájem o kytaru, se začala uplatňovat nejen jako doprovod zpěvu, ale i při sólové a komorní hře. V dnešní době slyšíme kytaru témeř ve všech stylech populární hudby a jako všestranný hudební nástroj se těší přízni mnoha začínajících hudebníků.

Části kytary:

Tělo se skládá z vrchní desky, zadní desky, a postranních lubů. Vrchní deska se vyrábí většinou ze smrkového dřeva a má podstatný vliv na zvuk nástroje.
Krk a hmatník: Krk slouží jako základna pro hmatník. Zadní část profilu krku má půlkruhový charakter a je důležitá pro pohodlnost a techniku levé ruky. Do hmatníku jsou zapuštěny pražce.
Hlava a ladící kolíky: hlava slouží k uchycení ladící mechaniky. Ladícími kolíky lze otáčet do obou směrů a ladit tak jednotlivé struny.
Struny: šest nylonových nebo kovových drátů natažených mezi kobylkou a hlavou kytary.
Kobylka slouží k uvázání strun a přenášení jejich chvění na vrchní desku kytary.
Pražce jsou kovové dráty zapuštěné do hmatníku, oddělují jednotlivé tóny.

Typy kytar:

Akustické kytary:
Španělská kytara se využívá především v klasické a španělské hudbě Je typická použitím nylonových strun.
Typ Dreadnought má věší tělo než španělská kytara, užší hmatník a kovové struny.
Jumbo má zvětšenou spodní část a střed je více klenutý. Oproti dreadnought má méně basový zvuk, zato však lépe vyniknout tóny jednotlivých strun.

Elektroakustické kytary:
elektroakustické kytary vycházejí konstrukčně z akustických kytar, ale navíc jsou opatřeny snímačem a často i předzesilovačem s ekvalizérem.

Elektrické kytary:
Snímání zvuku u elektrických kytar zajišťuje elektromagnetický snímač, který snímá chvění strun. Kytara tedy nepotřebuje dutý korpus a tělo se vyrábí většinou z masivní dřevěné desky. Charakteristický zvuk elektrických kytar často dotvářejí kytarové efekty a zesilovač.

2. Držení kytary a poloha rukou

Správné držení kytary a poloha rukou jsou při hře na kytaru velice důležité. Dobře postavená levá ruka vám umožní hrát obtížnější akordy a lépe se pohybovat po hmatníku. Správně postavené pravá ruka vytváří hutnější tón a hraje rychleji. Ačkoliv Vám může z počátku připadat postavení rukou trochu nepřirozené, časem si tyto pozice zvyknete.
Důležité je hrát pohodlně a uvolněně, netlače zbytečně ruce do poloh, které jim jsou příliš nepříjemné. Snažte se prsty a ruce při hraní co nejvíce uvolnit. Časem zjistíte, že rychle a pohodlně lze hrát pouze pokud jsou ruce a prsty absolutně uvolněné.

Držení kytary:
Sedněte si na židly a kytaru si opřete o pravou nebo levou nohu. Hráč klasické hudby drží kytaru na své levé noze, kterou mají opřenou o stoličku. Folkový hudebníci rádi drží kytaru na pravé noze.

Poloha levé ruky:
Levou rukou uchopte krk kytary tak, že palec je opřený o zadní část krku a působí jako protisíla ostatním prstů př hraní. Struny se mačkají ukazovákem, prostředníkem, prsteníkem a malíkem. Prsty se pokládají kolmo ke strunám a struna se mačká vrškem prstu, nikoliv jeho plochou. Pokud se Vám nepodař dávat prsty kolmo k hmatníku budete si jimi tlumit ostatní struny pod prsty a kytara bude "drnčet".

Poloha pravé ruky:
Pravou ruku uvolněte a opřete ji o hranu kytary tak, aby dlaň byla zhruba v úrovni ozvučného otvoru. Dlaň ohněte směrem dolů, aby prsty se strunami svírali pravý úhel. Prsty jsou uvolněné a dlaň má tvar jako kdyby jste drželi tenisový míček. Palcem se hraje zpravidla na vrchní basové struny tak, že palec drnká o strunu směrem dolů Na ostatní struny se drnká ukazovákem, prostředníkem nebo prsteníkem tak, že prsty jsou ke strunám v pravém úhlu a drnkají o struny směrem nahoru.



3. Struny, ladění a tabulatura

Struny:
Strunám říkáme podle tónu který zazní, když hrajeme na prázdnou strunu. Nejvyšší struna hraje tón e a říkáme ji tedy e struna. Druhá hraje tón h a třetí g. Na ty to struny hrajeme př vybrnkávání zpravidla ukazovákem (g), prostředníkem (h) a prsteníkem (e). Čtvrtá struna se jmenuje d, pátá A a šestá E. Na tyto struny hrajeme při vybrknávání zpravidla palcem.

Ladění kytary:
Kytara má šest strun laděných: ehgdAE. Dvanáctistrunné kytary mají struny zdvojeny, ladí se stejně pouze se druhé struny u strun E, A, d, g ladí o oktávu výš. Nejjednodušeji se kytara ladí ladičkou. Existuje několik typů kytarových ladiček, dobré jsou ladičky klipové, které snímají struny pomocí piezo snímače, takže ladička není rušena hluky z okolí. Pokud nemáme k dispozici ladičku naladíme kytaru pomocí staré metody, která kromě sluchu využívá toho, že sousední struny jsou od sebe vzdáleny o pět půltónů (tedy pět pražců). Stisknete-li tedy strunu na pátém pražci, měla by znít stejně jako struna pod ní. Výjimku tvoří pouze vzdálenost mezi strunami g a h, které mají vzdálenost pouze čtyři půltóny, takže strunu g držíme na čtvrtém pražci.

Tabulatura:
Jednotlivá cvičení jsou zapsána jak v notách, tak tabulatuře, podle které lze hrát i bez znalosti not.
Prsty levé ruky v notách označujeme: 1 - ukazováček, 2 - prostředníček, 3 - prsteníček, 4 - malíček.
Prsty pravé ruky v notách označujeme: t - palec, i - ukazováček, m - prostředníček, a - prsteníček.
Jednotlivé linky tabulatury zastupují struny kytary a číslice označují pražce na kterých se struny drží. Při hraní dbejte na správný prstoklad a střídání prstů pravé ruky podle notového zápisu u každého cvičení.

4. První vybrnkávání

Pohodlně si sedněte, vezměte si kytaru a položte pravou ruku do správné polohy. Palec si opřete o basovou E strunu. Ukazovák se zespodu dotýká g struny, prostředník h struny a prsteník e struny. Všechny prsty i zápěstí by měli být uvolněné. Nyní si zkuste několikrát za sebou každým prstem rozeznít jednotlivé struny.
První vybrnkávací cvičení je ve 4/4 taktu. Hrajte palcem na struně E, ukazovákem na g struně prostředníkem na h struně a prsteníkem na e struně. Cviční hrajte velmi pomalu, snažte se aby všechny noty zněli stejně hlasitě a zkuste hrát rytmicky co nejpřesněji. Cvičení hrajte opakovaně.

Cvičení 1:

Cvičení 2:
K prvnímu cvičení ještě přidáme levou ruku na struně e. Jednotlivé tóny držte vždy špičkou prstu, prstem kolmo k hmatníku, nikoli bříškem prstu. Prst přikládáme blízko k pražci. Nezapomeňte střídat prsty levé ruky.



Cvičení 3:
Hrajme podobně jako předchozí cvičení, pouze levá ruka hraje na struně h. Pokud Vám bude struna e špatně znít nebo drnčet, nejspíš si ji tlumíte prsty levé ruky. Zkuste mačkat struny víc kolmo k hmatníku, špičkou prstu.



5. Akord D-dur

Akord D-dur je velice často používaným akordem, který se na kytaru hraje poměrně snadno. Ukazovák levé ruky drží g-strunu na druhém pražci, prostředník drží e-strunu na druhém pražci a prsteník drží h-strunu na třetím pražci. Rozložení prstů vytváří na strunách pomyslný trojúhleník. Opět dbejte na přikládání prstů levé ruky kolmo k hmatníku, jinak Vám struny nebudou znít čistě.
Při vybrnkávání D-dur hraje palec na d-struně.

Cvičení 4:
Hrajte tak, že opakovaně chytnete levou rukou akord D-dur, přehrajete cvičení a akord pusťte.


6. Akord A7

Akord A7 se často hraje v písničkách společně s akordem D-dur, protože tvoří jeho kvintakord. Držíme ho ukazovákem na d struně na druhém pražci a prsteníkem na h struně na druhém pražci.


Cvičení 5:
A7 vybrnkávejte palcem na A-struně.


Cvičení 6:
Hrajte velice pomalu a snažte se držet rytmus při přehazování akordů.


7. Vybrknávání č.2 - 6/8 rytmus

Navazuje na předchozí vybrnkávání, ke kterému přidává ještě dvě další noty. Použít ho můžeme u písniček v 6/8 i 3/4 rytmu.

Cvičení 7:
Každý prst pravé ruky ovládá svou strunu.



8. Akord G dur

Akord G dur držíme ukazovákem na A struně na druhém pražci, prostředníkem na E struně na třetím pražci a prsteníkem na e struně na třetím pražci. Při vybrnkávání hraje palec pravé ruky na E struně.


Cvičení 8:
Při střídání akordů neopouštějte celou rukou hmatník. Snažte se s prsty dělat co nejmenší a nejplynulejší pohyby.




9. Vybrnkávání č.3 - 4/4 rytmus

Tento styl lze vybrnkávat dvěma způsoby. Palec hraje na první dobu, druhou dobu hraje ukazováček na g struně na třetí dobu hrajeme současně ukazováčkem a prostředníčkem na h a e struně a na čtvrtou dobu opět ukazovákem na g struně. Druhá varianta je, že h a e strunu vybrnkáváme současně prostředníkem a prsteníkem.

Cvičení 9:


10. Akord E dur

Akord E dur se hraje často ve spojení s akordy A dur a D dur. Držíme ho ukazovákem na g struně na prvním pražci, prostředníkem na A struně na druhém pražci a prsteníkem na D struně na druhém pražci.


Cvičení 10:
E dur vybrnkáváme palcem na E struně.


Cvičení 11:


11. Akord A-dur

A-dur je dalším v písničkách často používaným akordem, navíc se často doplňuje s akordem D-dur a E-dur. Ukazovák drží na druhém pražci d-strunu, prostředník g-strunu a prsteník h strunu. Všechny tři jsou tak v řadě pod sebou. Někdy bývá problém vměstnat všechny prsty nad sebe. Zkuste položit prsteník co nejblíže k pravému pražci a ostatní prsty pak skládat nad sebe.

Cvičení 12:


12. Vybrnkávání č.4 - 4/4 rytmus

Toto vybrnkávání je trochu těší a osvojit si ho zabere trochu času. Začněte velice pomalu, např. jeden úder za vteřinu a zrychlujte teprve až budete hrát přesně a jistě.
Cvičení 13:


13. Akord Ami

Ami je jeden z nejčastěji používaných molových akordů Hraje se podobně jako E dur, ale hmat je celkově posunutý o strunu níž. Ukazováček drží h strunu na prvním pražci, prostředník d strunu na druhém pražci, a prsteník g strunu na druhém pražci.


Cvičení 14:
Ami vybrknáváme palcem stejně jako A, tedy na A struně.


14. Akord Dmi

Další molový akord, který zařadíme do našeho repertoáru je Dmi. Ukazovákem držíme e strunu na prvním pražci, prostředníkem g strunu na druhém pražci a prsteníkem h strunu na třetím pražci. Palcem vybrnkáváme stejně jako u D dur na d struně.



Cvičení 15:


15. Vybrnkávání č.5 - 4/4, nebo 2/4 rytmus

Toto vybrnkávání je velice rytmické a často se používá v rychlejších písničkách. Střídá se v něm palec, který hraje bass, s ukazovákem, prostředníkem a prsteníkem, které hrají současně všechny tři spodní struny.
Cvičení 16:


16. Akord Emi

Emi lze hrát dvěma způsoby. Ukazovák drží A strunu na druhém pražci a prostředník drží d strunu na druhém pražci. Nebo prostředník drží a strunu na druhém pražci a prsteník d strunu na druhém pražci. Je to tedy stejné jako kdyby jste drželi E dur a pustili ukazovák.



Cvičení 17:


17. Vybrnkávání č.6 - 4/4 rytmus

V tomto vybrnkávání hraje palec v jednom taktu dvakrát. Ostatní prsty hrají tak, jak jste zvyklí.
Cvičení 18:


18. Akord C-dur

Akord C-dur často doplňuje v písničkách G dur a D dur. Ukazovák drží h strunu na prvním pražci. Prostředník d strunu na druhém pražci a prsteník A strunu na třetím pražci. Prsty jsou u tohoto akordu poměrně roztažené. Pokud nemůžete dosáhnout na prsteníkem na A strunu zkuste víc vytočit zápěstí dolů pod krk kytary.


Cvičení 20:


Zpět domů